Chronická psychotraumatizace je příčinou širokého spektra často závažných a chronických psychických poruch (včetně komplexní posttraumatické stresové poruchy a poruchy identity), které postiženým způsobují značné utrpení a ve významné míře narušují jejich zdraví a kvalitu života. Jejich diagnostika a terapie je komplikovaná a pro odborníky představuje náročný úkol. Zájem světové odborné veřejnosti o tuto problematiku přinesl v posledních desetiletích prohloubení odborného porozumění v klinické praxi i ve výzkumu. V současnosti je k dispozici množství poznatků a osvědčených diagnostických i psychoterapeutických postupů a stále se objevují další.

Cílem ESTD v České republice a české webové stránky ESTD je pomáhat při rozvíjení psychotraumatologie, zejména spojené s chronickou psychotraumatizací. Stránka slouží psychoterapeutům, psychiatrům, psychologům a dalším odborníkům, cílem je zpřístupnit užitečné poznatky, přinášet aktuální informace, podporovat vzájemnou komunikaci. Česká sekce „Blog/Members“ zpřístupní členům ESTD podrobnější informace (např. překlady diagnostických nástrojů a manuály k jejich použití).

CO JE ESTD

ESTD je společnost sdružující odborníky v Evropě a v blízkých zemích (Izrael, Turecko apod.) pracujících na poli psychotraumatologie, disociativních poruch a dalších poruch souvisejících s chronickou traumatizací a extrémním stresem.

Společnost vznikla v dubnu 2006 jako výsledek spolupráce kolegů z více než 17 zemí Evropy a výkonné rady Mezinárodní společnosti pro studium traumatu a disociace (ISSTD) a má sídlo v Nizozemí.

Česká republika, Slovenská republika a Estonsko jsou postkomunistické země, které v současné době mají nebo v minulosti měly zastoupení ve správní radě společnosti. Postupné rozšiřování působení společnosti počítá se zapojením co možná nejvyššího počtu evropských zemí.

Správní rada ESTD:

Prezident: Eli Somer, Izrael. Viceprezident: Suzette Boon, Holandsko. Tajemník: Remy Aquarone, UK. Pokladník: Bettina Overcamp, Německo.

Členové rady: Vittoria Ardino, Velká Británie; Arne Blindheim, Norsko; Manoëlle Hopchet, Belgie; Maire Riis, Estonsko; Jan Soukup, Česká republika.

CÍLE ESTD

Na poli traumatu, disociace a všech poruch souvisejících s chronickou traumatizací

1. představovat fórum pro evropskou spolupráci,
2. Vytvářet komunikační síť mezi odborníky,
3.  rozvíjet a šířit poznání, podporovat vzdělávání profesionálů i veřejnosti,
4.  organizovat vzdělávací programy v různých evropských zemích,
5. podporovat národní i mezinárodní výzkumné projekty.

Jednou z priorit ESTD je podpora vzdělávání v psychotraumatologii v těch zemích Evropy, pro které toto pole nebylo lehce dostupné, zejména v zemích bývalého socialistického bloku.

Pro odborníky z České republiky to znamená

1.  výhodně snížené členské poplatky ESTD (aktuálně 15Eur/rok),
2. zpřístupnění informací na internetu i v češtině (včetně informací o vzdělávacích aktivitách v Čechách a na Slovensku, překladů odborných materiálů, diagnostických nástrojů apod.),
3. otevírá se perspektiva organizování vzdělávacích a výcvikových akcí v Česku.

Některé z plánů ESTD

ESTD je poměrně nová společnost, která postupně buduje a rozvíjí svoje aktivity.

Nicméně povědomí o ní se rychle šíří, také díky velmi úspěšné konferenci, která se konala 17. -19. dubna 2008 v Amsterdamu a které se zúčastnilo přes 500 účastníků z celého světa. V současnosti pracujeme na vytvoření sítě kontaktních osob pro všechny evropské a blízké země a podporujeme všechny státy při vytváření národních webových stránek ve vlastním jazyce. Také podporujeme organizaci lokálních konferencí a výcviků s tématikou traumatu a disociace.

ESTD velmi těsně spolupracuje s Mezinárodní společností pro studium traumatu a disociace se sídlem v USA (ISSTD), s Evropskou společností pro studium traumatického stresu (ESTSS), a s mnohými národními organizacemi (Slovenský institut pro psychotraumatologii a EMDR (SIPE), Španělská společnost pro EMDR, Nizozemská společnost pro trauma a další).

• Baštecká B. a kol. Terénní krizová práce. Praha: Grada Publishing, 2005.
• Bob P., Ptáček R. Disociativní komponenty v etiopatogenezi epilepsie a možnosti jejich sledování. Československá psychologie, 2001, 45, 4: 347-353.
• Bob P., Ptáček R., Paclt I. Disociativní poruchy a možnosti diferenciální diagnostiky epileptických a psychogenních neepileptických záchvatů . Čes. a slov. psychiat., 2002, 98, 7: 377-381.
• Hašto J. Vzťahová väzba. Ku koreňom lásky a úzkosti. Trenčín: Vydavateľstvo F, 2005.
• Herman J. L. Trauma a uzdravenie. Bratislava: Aspekt, 2001.
• Horowitz M. Liečba stresom podmienených syndrómov. Trenčín: Vydavateľstvo F, 2004.
• Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J: Psychiatrie, 1. vydanie, Praha: Tigis, 2002: 501-508.
•  Hučín J. Mrkněte očkem a bude vám dobře. Psychol. dnes, 2005, 11, 4: 26-27.
• Soukup J., Disociativní procesy a poruchyv dětství a adolescenci (Výzkum pomocí dotazníku A-DES)Rigorózní práce Jan Soukup jednooborová psychologie konzultant: PhDr. M. Rodriguez Praha, únor 2005 Download >
• Soukup J., Dotazník Škála disociativních zážitků pro adolescenty (A-DES). Download >
• Soukup, J., Papeţová, H. Disociace v dětství: klinické projevy a diagnostika. Dotazník disociace v dětství. Autoři: Soukup, J., Papeţová, H. 2008, 5, s. 236-240. Download >
• Knoppová D. a kol. Telefonická krizová intervence. Praha: Remedium, 1997.
• Kottler J., Carlson J. Nezdařené terapie. Praha: Portál, 2006: 87-92.
• Koukolík, F. Lidský mozek: funkční systémy: normy a poruchy. Praha: Portál, 2002: 291-307.
• Kusá K. Posttraumatická stresová porucha. Písomná práca k atestácii 2.stupňa z psychiatrie. Bratislava, 2002.
• Látalová K. Posttraumatická stresová porucha – kazuistika farmakoterapie. Psychiatrie pro praxi, 2003, 1.
• Levin P.A. Prebúdzanie tigra. Liečenie traumy. Humenné: Pro Familia, 2002.
• Oxnam R.B. Roztříštěná mysl. Můj život s mnohočetnou poruchou osobnosti. Praha: Portál, 2006.
• Porterfieldová K. M. Jak se vyrovnat s následky traumatu. Praha: NLN, 1998.
• Praško J., Pašková B., Soukupová N., Tichý V. Posttraumatické stresové poruchy – I. díl:
• Klinický obraz a etiologie. Psychiatrie pro praxi, 2001, 4.
• Praško J. a kol. Stop traumatickým vzpomínkám. Praha: Portál, 2003. Ralaus D. Spracovanie traumatických zážitkov pomocou očných pohybov. Psychiatria, 2006, 13, 3-4: 167-176.
• Servan-Schreiber D. Ako sa zbaviť stresu a depresie bez liekov. Bratislava: Mladé letá, 2004.
• Smolík P. Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf , 2002: 272-281.
• Soukup, J., Papežová, H.: Disociace v dětství: diagnostika. Dotazník disociace v dětství. Česká a slovenská psychiatrie, 104, 2008, 5, s. 236-240.
• Soukup J., Papežová H., Kuběna A., Mikolajová V.: Dotazník Škála disociativních zážitků pro adolescenty. Psychiatrie pro praxi, 10, 2009, 220-223.
• Ševčíková A, Vojtová H. Psychotraumatológia – základné poznatky. Psychiatrie 2007, 11, 3: 176-181.
• Špatenková N. Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada Publishing, 2004.
•  Špičková E. (Ne)léčit traumata. Psychol. dnes, 2007, 3: 39-41.
•  Trenckmann U., Bandelow B. Psychiatria a psychoterapia. Trenčín: Vydavateľstvo F, 2005: 125-130.
• Uher R., Pavlová B., Papežová H., Probst M., Yamamotová A. Vztah k vlastnímu tělu a somatoformní disociace u poruch příjmu potravy. Československá psychologie, 2004, 48, 5: 385-396 . van der Hart O., Dorahy M. Pierre Janet: Priekopník poznania o traume a disociácii. (Výňatok z článku
• Dissociation – History of a Concept). Psychiatria, 2006, 13, 3-4: 138-140.
• Vizinová D., Preiss M. Psychické trauma a jeho terapie (PTSD). Praha: Portál, 1999.
• Vodáčková D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, 2002.
•  Vojtová H. Stabilizačné techniky a EMDR v psychoterapii posttraumatickej stresovej poruchy. Psychiatrie pro praxi, 2005, 6, 4: 194-196.

Email: info@estd.org